¡Hola!

CZ Ahoj! Jmenuji se Eliška a pocházím z České republiky. Díky Rotary žiju v současné době v Argentině!

EN Hi! My name is Eliška and I was based in the Czech Republic. Thanks to Rotary I'm currently living in Argentina!

ES ¡Hola! Me llamo Eliška y soy de la Republica Checa. ¡Gracias a Rotary ahora estoy viviendo en Argentina!

sobota 18. června 2016

Třetí Orientation Meeting / The third Orientation Meeting

27. - 29. 5. 2016
CZ "Uhm... Dobrý den... Hello..." pokoušela jsem se oslovit jednu z členek Rotexu.
"Žádné formality," zasmála se na mě, "jenom Ahoj!"
"Tak jo, ahoj! Kam si můžu dát věci?"
"Řekni mi, jak se jmenuješ, a já ti dám číslo tvého pokoje."
Po chvíli jsem již otevírala jeho dveře. Nikdo v něm nebyl. Rozhodla jsem se, že půjdu do společenské místnosti, abych se potkala s ostatními výměnnými studenty.  Tohoto meetingu se účastnili čeští outboundi (my, kteří příští rok vycestujeme do zahraničí) a inboundi (ti, kteří svou výměnu tráví u nás). Už z dřívějška jsem znala inboundy z mého Rotary Klubu a moc jsem se těšila, až se seznámím s těmi zbývajícími. Myslela jsem si, že si budu pamatovat ostatní outboundy, se kterými jsem se již zúčastnila dvou meetingů, ale brzy jsem zjistila, že si pamatuji jen pár z nich. A tak nám nezbylo nic jiného, než se začít seznamovat.
"Jak se jmenuješ?" a "Kam jedeš?" / "Odkud jsi?" byly těmi nejfrekventovanějšími otázkami. Odpověděla jsem na ně asi milionkrát. Všichni byli moc milí a pokaždé, když jsem řekla, že jedu do Argentiny, se všichni inboundi začali rozhlížet a ptát se ostatních: "Kde je Bianca?"
Když ji konečně objevili, zjistila jsem, že Bianca je má argentinská spolubydlící. Byla ke mně neuvěřitelně milá a dlouho jsme si společně povídaly.
Po večeři přišel čas na naše prezentace. Zpočátku jsme byli všichni nervózní, ale záhy jsme zjistili, že téměř nikdo nedává pozor. Každý, kdo přežil svou prezentaci, bez prodlení začal propadat nudě a ospalosti. Protože si většina z nás své prezentace připravila opravdu důkladně, skončili jsme až v jednu v noci.
Poté jsme dostali svá saka, vizitky a odznáčky, které jsme si okamžitě začali vyměňovat s inboundy. Zjistili jsme, že pravidlo 4D je opravdu nezbytné dodržovat. (Pro ty šťastlivce, kteří o pravidle 4D slyší poprvé v životě: Pravidlo 4D jsou de facto čtyři pravidla, či přesněji řečeno čtyři zákazy - Žádný Alkohol, Žádné Řízení, Žádné Vztahy, Žádné Drogy. V češtině to tolik nevyzní jako v angličtině, v níž všechny čtyři zakázané věci začínají na písmeno D - odtud název 4D.) Do postelí jsme se dostali asi ve dvě hodiny.

Na sobotu si pro nás připravili program Rotexáci. Byli jsme rozděleni do družstev podle toho, kam pojedeme. Byli jsme pohromadě s inboundy z těchto zemí. Já jsem se dostala do týmu Jižní Amerika a Mexiko. Tvořili jsme perfektní tým a překonali jsme všechny obtíže - včetně stanoviště, které změnilo svou polohu bez toho, aby se nás o tom někdo obtěžoval informovat. Úkoly byly vesměs teambuildingové aktivity - hledání barevných fáborků, luštění hlavolamů, malování jediného obrazu, stavba mostu, střelba z luku, házení vajíčky...  Naplno jsme si užili celý den, přestože jsme ke konci byli pořádně unavení a špinaví a celý den bylo neskonalé vedro. Neměli jsme žádné problémy s komunikací a vyzráli jsme na záludnou mapu.
Večer se měl dělat táborák, jenomže přišla bouřka, a tak nám naši milovaní inboundi uspořádali diskotéku. Byla to parádní zábava a jen doufám, že po své výměně budu tančit jako lidi z Jižní Ameriky. 

Loučení se se všemi s vědomím, že se nejspíš už nikdy nepotkáme, bylo opravdu těžké. Ale stejně to byl úžasný víkend. Potkala jsem spoustu zajímavých lidí, s mnoha z nich jsem se spřátelila... Doufám, že všechny akce Rotary, kterých se kdy zúčastním (a že jich bude požehnaně), budou tak vydařené, jako byla tato.



EN "Uhm... Dobrý den... Hello..." I'm trying to start a conversation with one Rotex member.
"No formalities here," she laughed at me, "just Ahoj!"
"Okay! Ahoj, where can I place my luggage?" 
"Well, just tell me your name and I'll give you the number of your room,"
After a while, I opened the door of my room. Nobody was there. I decided to go to the recreation room to meet other exchange students. Czech outbounds and inbounds were participating at this meeting. I'd already known the inbounds from my Rotary Club and I was really looking forward to meet the rest of them. I thought that I would remember the other outbounds with whom I'd already had two meetings, but I realized that I remember just few of them. So we started introducing ourselves to each other.
"What's your name?" and "Where are you going?" / "Where are you from?" were the most common questions. I answered them million times. Everyone there was really nice and when I said I was going to Argentina every inbound started to ask others "Where's Bianca?"
When they finally found her I discovered that Bianca is my roommate from Argentina. She was extremely nice and we talked to each other for a long time.
After the dinner, the time for our presentations came. We all were very nervous but we found out really soon that nearly no one was paying attention. Everyone, who was done with his presentation, immediately became bored and sleepy. Because most of us prepared our presentations very well, we ended at 1 a. m. 
Then we got our blazers, nametags, name cards, and pins which we started to change with the inbounds. We learnt that we really must obey the 4D rule. (For those lucky people who haven't heard about the 4D rule, yet: The 4D rule are in fact four rules, or better said four prohibitions - No Drinking, No Driving, No Dating, No Drugs.) We got to beds at 2 a. m.

On Saturday, Rotex prepared the program for us. We were divided into teams according to the countries we were going to. We were together with the inbounds from those countries. I was in the team of South America and Mexico. We were a wonderful team and we made if throught all the difficulties - including the checkpoint which changed its position without informing us. The tasks were mostly the teambuilding activities - finding colourful papers, solving brain teasers, painting one picture all together, building a bridge, archery, throwing eggs... We enjoyed the whole day though we were pretty tired and dirty at the end and it was boiling hot. We had no problems with communication and we defeatedthe map. 
In the evening, we should've had a camp fire, but a storm came. So our loving inbounds threw a disco for us. It was a great fun and I hope to dance like the South Americans after my exchange.

It was really difficult to say goodbye to everyone when we knew that we won't probably meet again. But it was a hilarious weekend, I met many interesting people, made new friends... I hope I'll like all Rotary actions as well as I liked this one.




Inbounds 2015/2016 + Outbounds 2016/2017


Dream team


Podkopáváme paradigmata / We're subverting the paradigms



Čmeláčí parta / Bumble-bee squad

pátek 17. června 2016

Kam s ní? / Where to place her?

20. 3. 2016
CZ Zatímco si toto čtete, všichni již s největší pravděpodobností víte, kde strávím svou výměnu. (Nebo v to alespoň doufám. Ale pokud jste jen náhodný cizinec brouzdající po internetu a právě jste náhodou narazil na můj blog, rozhodně si ho užijte!)
Zato já jsem to poté, co jsem byla vybrána jako výměnná studentka, ještě dlouho nevěděla.
Už od úplného začátku jsem nevěděla, kam bych chtěla jet. První země, která mi při představě na výměnu prolétla hlavou, bylo USA. Nebyla jsem však o této volbě zcela přesvědčena. Po nějaké době jsem se rozhodla, že výměna v USA je příliš mejnstrýmová (ať žijí neologismy!), a tak jsem se chtěla vypravit do nějaké exotičtější země. Chvíli jsem uvažovala o Japonsku, pak o Rusku, o Itálii... Až najednou mé srdce vykřiklo: "Jižní Amerika! Pojeďme do Jižní Ameriky!"
Obvykle upřednostňuji mozek před srdcem, ale tentokrát mé srdce vyhrálo. Poslední překážkou v cestě bylo rozhodnutí, do které země Jižní Ameriky jet.
"Chci jet do všech z nich!" křičelo/plakalo (lingvistický ftípek, který je v angličtině naprosto dokonalý) moje srdce.
"To nemůžeš a moc dobře to víš," odporoval mozek.
"Ale když já si nemůžu vybrat jenom jednu z nich!" pokračovalo srdce.
"Tak dobře. Zkusíme toto!" rozhodl mozek a začal vyplňovat dokumenty.
Můj chytrý mozek zapsal všechny státy Latinské Ameriky.
Opět přišla doba čekání. Opět jsem si e-mail kontrolovala bilionkrát denně. A pak opět přišel očekávaný e-mail.
Byla jsem poslána do ARGENTINY!

EN While reading this, you most likely already know where I'm going to spend my exchange. (Or at least I hope so. But if you're just some stranger wandering through the Internet and you've just accidentally found my blog, feel free to enjoy it!)
But I hadn't knew it for a very long time after I was chosen as an exchange student.
I hadn´t knew where I wanted to go from the very beginning. The first country I was thinking about was the USA. But I wasn't absolutely convinced about this choice. After a while a decided that an exchange to the USA is kinda mainstream so I wanted to try more exotical country. For a while I was thinking about Japan, then about Russia, Italy... But in the end, my heart shouted: "South America! Let's go to the South America!" 
I tend to prefer listening to my brain, but this time my heart won. The only thing left was to decide to which country of the South America I wanted to go.
"I wanna go to all of them!" cried my heart.
"You can't and you know it," replied my brain.
"But I can´t choose just one of them!" continued heart.
"Oh, okay. Try this!" adviced my brain and started to fill the documents.
My clever brain put down all countries of the Latin America.
A period of waiting came again. Checking my e-mail billion times a day came again. And then the awaited e-mail came again. 
I was sent to ARGENTINA.



Argentinská vlajka / The Argentinian flag


Mapa Argentiny / The map of Argentina


Zásadní e-mail / THE e-mail