¡Hola!

CZ Ahoj! Jmenuji se Eliška a pocházím z České republiky. Díky Rotary žiju v současné době v Argentině!

EN Hi! My name is Eliška and I was based in the Czech Republic. Thanks to Rotary I'm currently living in Argentina!

ES ¡Hola! Me llamo Eliška y soy de la Republica Checa. ¡Gracias a Rotary ahora estoy viviendo en Argentina!

pondělí 13. března 2017

Dvě mezinárodní návštěvy / Two international visits / Dos visitas internacionales

CZ Mí drazí čtenáři,
nebojte se, nezapomněla jsem na vás. Nejspíš mi nebudete věřit, ale toto je opravdu důvod, proč jsem v poslední době nic nenapsala: byla jsem vytížená. Co jsem dělala? No, vzhledem k tomu, že jsem tu již více než 6 měsíců, jsem si uvědomila, že už mi nezbývá moc času, což pro mě znamená následující:
  • Musím si zbytek výměny užít, jak jen to bude možné.
  • Musím začít hubnout (nebo alespoň přestat přibírat).
  • Musím začít dělat věci do české školy.

A tak jsem se do toho pustila. Poslední měsíc a půl jsem strávila plněním bodů uvedených výše.
Studijní část, jak si asi dovedete představit, byla vcelku nudná, otravná, protivná, stresující znepokojivá a beznadějná. A také docela matoucí, protože ještě pořád nevím, jak že to vlastně moje dozkušování bude probíhat. Mohu však hrdě prohlásit, že jsem odvedla dobrou práci. A jen doufám, že někde najdu motivaci k pokračování.
Jakožto vášnivá milovnice jídla jsem ani na okamžik nepomyslela na to, že bych se této vášně vzdala. Místo toho jsem začala chodit do posilovny. A čekám na zázrak.
Moje nejoblíbenější část je ta o užívání si. A také mi jde nejlépe. Ty nejlepší zážitky z posledního měsíce byly tyto dvě mezinárodní návštěvy:


EN My dear readers,
Don’t be afraid I didn't forget about you. You won't probably believe me but this really is the reason why I haven't written anything in a while: I was busy. What was I doing? Well, as I've been here for more than 6 months I've realized that I don't have much time left which means many things for me:
  • I have to enjoy the rest of my exchange as much as possible.
  • I have to start losing weight (or at least stop gaining it).
  • I have to start doing stuff for my Czech school.
And I did so. I spent the last month and half doing all of the things I've mentioned above. 
The studying part (as you can imagine) was pretty boring, irritating, annoying, stressful, and hopeless. And it was also kinda confusing since I still don't know what to expect from my final exams. Nevertheless, I dare to say that I did a good job. And I hope that I'll find some motivation to continue.
As a food lover I didn't even think about giving up food. I started going to gym regularly instead. And I hope for a miracle.
The part about enjoying my exchange is my favourite one. I'm really good at it as well. And the very best moments of the last month were these two international visits:

EN Mis queridos lectores,
No tengan miedo, no los olvidé. Ustedes probablemente no me van a creer pero esta es la razón porque no he escrito nada en un tiempo: estaba ocupada. ¿Qué estaba haciendo? Bueno, como he estado aquí por más de 6 meses me he dado cuenta de que no me queda mucho tiempo lo que significa muchas cosas para mí:
·         Tengo que disfrutar del resto de mi intercambio tanto como sea posible.
·         Tengo que empezar a perder peso (o al menos dejar de engordar).
·         Tengo que empezar a hacer cosas para mi escuela checa.
Y lo hice. Pasé el último mes y medio haciendo todas las cosas que he mencionado anteriormente.
La parte de estudio (como se puede imaginar) era bastante aburrida, irritante, molesta, estresante y sin esperanza. Y también era un poco confusa porque todavía no sé qué esperar de mis exámenes finales. Sin embargo puedo decir que hice un buen trabajo. Y espero encontrar alguna motivación para continuar.
Como alguien quien ama la comida ni siquiera pensar en dejar de comer. Empecé a ir regularmente al gimnasio. Y espero un milagro.
La parte de disfrutar mi intercambio es mi favorita. Yo también soy muy buena en eso. Y los mejores momentos del mes pasado fueron estas dos visitas internacionales:


CZ 4. – 8. února: La Plata
Moje německá nejlepší kamarádka je tak úžasná, že mě k sobě pozvala na návštěvu. Její host tatínek, který je členem zdejšího Rotary, mě má rád (z nějakého nepochopitelného důvodu), a tak mi dovolil pobýt pár dní u něj doma.

Když jsem dorazila (rodiče mě tam zavezli), zrovna tam byl na návštěvě Evan, a tak jsem se potkala s dalším ze svých Rotary kamarádů. Pili jsme tereré a jedli cookies, které jsem upekla (Podle receptu, který mi poskytla Verča. A mohu vás ujistit, že jsou to ty nejlepší cookies, které jste kdy jedli. Nevěříte mi? Ochutnejte je: : http://www.yfu.cz/recepty/cirtkovic-cookies-cr-usa/). Přišla za námi Margot, a tak jsme si pořádně popovídali, protože jsme se už dlouho neviděli. Také jsem se seznámila se zbytkem Tabeiny rodiny (s jejími dvěma sestrami, maminkou a dvěma úžasnými psy). Povečeřeli jsme vynikající domácí pizzu a pak jsme se dívali na krásný film.

Když jsme se ráno (nebo spíše v poledne) vzbudili, počasí nebylo zrovna vydařené. Foukal silný vítr, a když jsme snídali, dalo se do deště. A vzápětí se přihnala pořádná bouřka. A protože máme štěstí, vypadla nám elektřina. Moc nám to nevadilo, protože jsme s Tabeou stejně potřebovaly probrat spoustu věcí. A když nás mluvení unavilo, naučila jsem Tabeu hrát truco. Bez elektřiny jsme neměli ani teplou vodu, a tak jsme jeli do sportovního klubu, kam chodí cvičit tatínek, abychom se tam osprchovali. Tam už elektřinu nahodili, protože klub se nachází blíž k centru, které nebylo zasaženo tak silně. Cestou domů jsme koupili empanadas a jedli jsme je v záři svíček.

Naštěstí se po nás elektřině v průběhu noci začalo stýskat, a tak se k nám vrátila a my ji ráno našli. Potěšilo nás to, a taky trochu vyděsilo, když jsme si uvědomili, jak strašní závisláci to vlastně jsme. Společně s Margot jsme šly do centra City Bellu, kde jsme si daly snídaňo-svačino-oběd  v půvabné kavárně: jogurt s granolou, medem a čerstvým ovocem a řepovo-ananasové smoothie. Mňam! Odpoledne jsme se potkali s Chari, Evanem a Matim a dobře jsme se spolu bavili.

Následujícího dne Tabea s Margot souhlasily s mým návrhem a vzaly mě do centra La Platy. Trochu jsme se prošly, snědly jsme pár empanadas… Odpoledne jsme šly do kina na novou Disney pohádku Moana. Byla moc hezká. A daly jsme si slaný popkorn (Argentinci jsou totiž divnolidi a jedí zásadně ten sladký). Měla jsem odjet už dneska, ale odpoledne, když už jsem se pustila do balení, se mě Tabein tatínek zeptal, jestli bych u nich nechtěla ještě jeden den zůstat, a já jsem samozřejmě s nadšením souhlasila. A mí rodiče proti tomu také nic neměli. A tak jsem se rozhodla, že pro Tabeinu rodinu přichystám něco speciálního. Vydali jsme se do místního obchodu a podařilo se mi sehnat všechny potřebné suroviny. A upekla jsem štrúdl (už jsem ho předtím dělala svojí rodině, a tak jsem věděla, že je ho možné udělat po argentinsku). Všechno se mi dařilo na výbornou, ale pak jsem udělala školáckou chybu. Hledala jsem v kuchyni moučkový cukr a našla jsem moučkový cukr. Nevšimla jsem si ale, že na obalu stojí: azul (modrá). Ano, byl to barevný cukrářský cukr. A tak mi do rána štrúdl zmodral a zezelenal. Ale i tak byl výborný.

Opět jsme se s Tabeou, Chari a Margot vydaly do City Bellu. Zašly jsme si do nádherné čajovny. Otevřeli ji před dvěma dny, a tak všechno bylo naprosto nové a naprosto krásné. Dala jsem si hruškový koláč a zelený čaj. Odpoledne jsem se se všemi rozloučil a za všechno jsem jim poděkovala. Tabein tatínek mě zavezl na autobusové nádraží. Když jsem si chtěla koupit lístek, bylo mi řečeno, že společnost, se kterou jsem chtěla cestovat, včera zkrachovala. Naštěstí mi další autobus jel za necelé dvě hodiny. A tak jsem šli v mezičase do města na zmrzlinu. Loučení se s mojí úžasnou kamarádkou bylo těžké, ale věděly jsme, že se uvidíme docela brzy.

EN 4th – 8th February: La Plata
My German bestie Tabea is so awesome that she invited me to come over. Her host dad, who is a member of Rotary, likes me (for some incomprehensible reason) so he allowed me to spent few days in his house. 
                                                                                  
When I arrived (my parents gave me a ride), Evan was there so I met another Rotary friend. We drank tereré and ate cookies which I baked (Verča was so nice that she gave me the recipe. I can assure you that these cookies are the best ones you've ever eaten. You don't believe me? Well, taste them: http://www.yfu.cz/recepty/cirtkovic-cookies-cr-usa/). Margot came over so we talked a lot because we hadn't seen each other for a long time. I also got to know the rest of Tabea's host family (her two sisters, mum, and two awesome dogs). We ate delicious homemade pizza for dinner and then we watched a nice film.

When we woke up in the morning (or better to say at midday) the weather wasn't very nice. It was very windy and when we were having breakfast it started to rain and a strong storm came almost immediately. And because we're very lucky, it caused a power outage. We didn't care much about it because we had so many things to discuss. And when we got tired by talking, I taught Tabea play truco. Without electricity we didn't have hot water so we went to a sport club, where Tabea's dad does his exercise, to take a shower there. The power was restored there because it's closer to the city center and it wasn't hit by the storm that badly. On our way back home we bought empanadas and we ate them by the light of candles.

Fortunately, electricity started to miss us during the night so it returned home and we found it in the morning. It made us happy and kinda nervous because we realized that we're terrible addicts. With Margot we went to the center of the City Bell where we had breakfast/snack/lunch in a lovely cafe: yogurt with granola, honey and fresh fruits, and beetroot and pineapple smoothie. Yummy! In the afternoon we met Chari, Evan, and Mati and we had a great time.

The following day Tabea and Margot agreed on taking me to the La Plata city center. We walked a little, ate some empanadas... In the afternoon we went to the cinema to see the new Disney film Moana. It was a very nice fairy tale. And they had salty popcorn (Argentinians are so weird that they normally eat the sweet one). I was supposed to left today but in the afternoon when I was about to start packing Tabea's host dad asked me whether I'd like to spend one day more there. I was very happy and my parents were okay with it as well. So I decided to prepare something special for Tabea's family. We went to a local shop and bought all ingredients I needed. And I baked strudel (I'd already made it before for my family so I knew that it was possible to make it with Argentinian stuff). Everything went well but then I made a silly mistake. I was searching for powder sugar and I found a powder sugar. But I didn't realize that it was blue sugar. So the whole strudel turned blue/green during the night. It was delicious, though.

We went to the City Bell again. This time only with Tabea, Margot, and Chari. We went to a wonderful tearoom. It opened two days before so everything was super new and super nice. I ate a Pear cake and drank delicious green tea. In the afternoon I said goodbye to everyone and thanked them for everything. Tabea's dad gave me a ride to the bus station. I wanted to buy the ticket but I was told that the company, with which I wanted to travel, went bankrupt yesterday. Luckily, there was another bus going to my city just in two hours. So we went to the center to have an ice cream. 
Saying goodbye to my awesome friend was hard, but we knew that we'll see each other pretty soon. 


4 - 8 febrero: La Plata
Mi mejor amiga alemana Tabea es tan buena que me invitó a venir a su casa. Yo le agrado (por alguna razón incomprensible) a su padre anfitrión, quien es un miembro de Rotary, por lo que me permitió pasar unos días en su casa.
Cuando llegué (mis padres me llevaron), Evan estaba allí, así que me junté con otro amigo de Rotary. Tomamos tereré y comimos galletas que horneé (Verča fue tan agradable que me dio la receta, te puedo asegurar que estas galletas son las mejores que has comido. ¿No me crees? ¡Pruébalas! http://www.yfu.cz/recepty/cirtkovic-cookies-cr-usa/). Margot vino, así que hablamos mucho porque no nos habíamos visto hace mucho tiempo. También llegué a conocer el resto de la familia anfitriona de Tabea (sus dos hermanas, mamá, y dos perros hermosos). Para la cena comimos deliciosa pizza casera y después vimos una buena película.

Cuando nos despertamos por la mañana (o mejor decir al mediodía) el clima no era muy bueno. Hacía mucho viento y cuando estábamos desayunando empezó a llover y una fuerte tormenta vino casi inmediatamente. Y porque somos muy afortunados, causó un corte de energía. No nos importaba mucho porque teníamos tantas cosas para discutir. Y cuando nos cansamos de hablar, le enseñé a Tabea a jugar al truco. Sin electricidad no teníamos agua caliente así que fuimos a un club deportivo, donde el padre de Tabea hace su ejercicio, para tomar una ducha allí. La energía fue reestablecida allí porque está más cerca del centro de la ciudad y no fue tan azotado por la tormenta. De camino a casa compramos empanadas y las comimos a la luz de las velas.

Afortunadamente, la electricidad comenzó a extrañarnos durante la noche, así que regresó a casa y nos encontramos en la mañana. Nos puso felices y un poco nerviosas porque nos dimos cuenta de que somos adictos terribles. Con Margot nos fuimos al centro de City Bell donde desayunamos / merendamos / almorzamos en una cafetería encantadora: yogur con granola, miel y frutas frescas, y batido de remolacha y piña. ¡Sabroso! Por la tarde nos encontramos con Chari, Evan, y Mati y nos lo pasamos de maravilla.

Al día siguiente Tabea y Margot acordaron llevarme al centro de La Plata. Caminamos un poco, comimos algunas empanadas... Por la tarde fuimos al cine a ver la nueva película de Disney Moana. Fue un cuento de hadas muy bonito. Y tenían palomitas saladas (los argentinos son tan raros que normalmente comen el dulce). Se suponía que me iba hoy, pero en la tarde cuando estaba a punto de empezar a embalar el padre anfitrión de Tabea me preguntó si me gustaría pasar un día más allí. Yo estaba muy feliz y mis padres estaban bien con esto también. Así que decidí preparar algo especial para la familia de Tabea. Fuimos a una tienda local y compramos todos los ingredientes que necesitaba. Y yo horneé strudel (ya lo había hecho antes para mi familia, así que sabía que era posible hacerlo con cosas argentinas). Todo salió bien, pero luego cometí un error tonto. Estaba buscando azúcar en polvo y encontré un azúcar en polvo. Pero no me di cuenta de que era azúcar azul. Así que todo el strudel se volvió azul / verde durante la noche. Estaba delicioso, aunque.

Fuimos a City Bell nuevamente. Esta vez sólo con Tabea, Margot y Chari. Fuimos a un salón de té maravilloso. Se abrió dos días antes, así que todo estaba súper nuevo y súper agradable. Comí un pastel de pera y bebí un delicioso té verde. Por la tarde me despedí de todos y les di las gracias por todo. El padre de Tabea me llevó a la estación de autobuses. Quería comprar el boleto, pero me dijeron que la empresa, con la que quería viajar, se declaró en quiebra ayer. Por suerte, había otro autobús que iba a mi ciudad en sólo dos horas. Así que fuimos al centro para tomar un helado.
Decir adiós a mi increíble amiga era difícil, pero sabíamos que nos veríamos muy pronto.


























CZ 12. – 18. února: Česká návštěva
Ne, neupsala jsem se. Ne, nepřečetli jste to špatně. Stalo se něco neuvěřitelného: Verča překonala záliv (a tunu dokumentů, povolení, svolení a jiných úředních srandiček) a přijela mě navštívit.
Vyzvedli jsme ji v přístavu v hlavním městě. Doufám, že si tohle nepřečte, protože musím říct, že jsem byla opravdu šťastná, když jsem ji konečně uviděla. Strávily jsme spolu týden a náležitě jsme si to užily. Co jsme dělaly?
  • Celou dobu jsme mluvily a neustále jsme přepínaly mezi češtinou a španělštinou a občas dokonce i angličtinou.
  •  Prozkoumaly jsme centrum Lujánu.
  •  Nafotily jsme vydařené výměnové fotky s Argentinskou a Uruguayskou vlajkou.
  • Pokusily jsme se vyfotit skákací fotky.
  • Hráli jsme s mými bratry Monopoly. A oni nás porazili.
  • Jedly jsme zmrzlinu a pily milk shakes v nejlepší zmrzlinárně ve městě.
  • Šly jsme nakupovat a koupily jsme si identická výměnová trička.
  • Připravily jsme domácí zmrzlinu. Dvakrát.
  •  Upekly jsme buchty s ricottou, švestkovou marmelá… (ehm… Džemem? Pomazánkou?) a dulce de leche.
  • Snídaly jsme bábovku.
  • Verča hrála na kytaru a zpívaly jsme spoustu českých písniček, obzvláště těch sborových.
  • Tancovaly jsme polku. A valčík. A všechny ostatní tance, které jsme se loni naučily v tanečních.
  • V noci jsme se dívaly na české filmy: Pelíšky a Černé Barony.
  • Hulákaly jsme Bídníky, The Wall a Vlasy.
  • Užívaly jsme si, že můžeme vtipkovat česky.
Loučení bylo opravdu těžké. Vědomí, že se neuvidíme dalších šest měsíců, nás obě děsilo…

Ale chci tento příspěvek ukončit optimisticky, a tak se s vámi podělím o části duchaplných dialogů, které jsme spolu vedly:

Noční hluboké myšlenky:
E: Very?
V: No?
E: Víš, co je divný?

V: Co?
E: Že mi vůbec nepřijde divný, že tu jsi.

V: Víš, co je ještě divnější?
E: Co?
V: Že mi vůbec nepřijde divný, že tu jsem.


První noc před usnutím:
E: Very?
V: No?
E: Víš, na co čekám už šest měsíců?
V: Na co?
E: Až ti budu moct něco říct.
V: Co?
E: Buenas noches, boluda.

Dívajíce se na společné fotky:
V: To je super! Čím jsi tlustější, tím míň tlustá si připadám já!

E: Pro tebe cokoli…

Poslední okamžiky v přístavu:
E: Víš co?

V: Co?
E: Mám tě aj celkem ráda. A budeš mi chybět.

V: Já tebe taky. Budeš mi moc chybět.
E: Boluda.
V: Boluda.

EN 12th – 18th February: Czech visit
Yeah, I wrote it correctly. Yeah, you read it well. Something incredible happened: Verča get over the sea (and tons of documents, permissions, and other official stuff) and came to visit me. 
We went to pick her up in the port in capital. I hope she won't read this, because I was really happy when I finally saw her. We spent a week together and we enjoyed it a lot. What did we do?
  • We talked all the time and we kept switching between Czech and Spanish and sometimes even English.
  • We explored the city center of Luján. 
  • We took cool photos with Argentinian and Uruguayan flags.
  • We tried to take cool jumping photos.
  • We played Monopoly with my brothers. And we lost.
  • We ate ice cream and drank milk shakes in the best ice cream shop in the city.
  • We went shopping and bought identical exchange t-shirts.
  • We prepared homemade ice cream. Twice.
  • We baked "buchty" with ricotta, plum jam, and dulce de leche.
  • We ate "bábovka" for breakfast.
  • Verča played the guitar and we sang many Czech songs, especially the ones we used to sing with our choir.
  • We danced polka. And valčík. And all the others dances we learnt last year.
  • At night we watched Czech films: Pelíšky a Černé barony.
  • We sang while watching Les Miserables, The Wall, and The Hair.
  • We enjoyed joking in Czech.
When it came to say goodbye it was really hard. The knowledge that we won't see each other for the following six months was terrible... 

But I wanna end this post optimistically so I'll tell you parts of some of our dialogues:

Night deep thoughts: 
E: Veru?
V: Yes?
E: Do you know what's weird?

V: What?
E: That it doesn't feel weird that you're here.

V: Do you know what's even weirder?
E: What?
V: That it doesn’t feel weird that I'm here.


First night before falling asleep:
E: Veru?
V: Yeah?
E: Do you know what I've been waiting for for six months?
V: What?
E: I wanna tell you something.
V: What?
E: Buenas noches, boluda.

Looking on the photos we took together:
V: That's great! The fatter you are, the less fatter I feel.

E: Anything for you...

Last moments in the port:
E: You know what?

V: What?
E: I kinda like you... And I'm gonna miss you.
V: I like you, too. I'm gonna miss you so much.

E: Boluda.
V: Boluda.

EN 12 - 18 de febrero: visita checa
Sí, lo escribí correctamente. Sí, lo leíste bien. Algo increíble sucedió: Verča cruzó el mar (y pasó por toneladas de documentos, permisos, y otras cosas oficiales) y vino a visitarme.
Fuimos a recogerla en el puerto de la capital. Espero que no lea esto, porque estaba muy feliz cuando finalmente la vi. Pasamos una semana juntas y lo disfrutamos mucho. ¿Qué hicimos?
• Hablamos todo el tiempo y seguimos cambiando entre checo y español e incluso en inglés.
• Exploramos el centro de la ciudad de Luján.
• Hicimos fotos buenas con banderas argentinas y uruguayas.
• Tratamos de sacar fotos de saltos.
• Jugamos Monopolio con mis hermanos. Y perdimos.
• Comimos helado y tomamos batidos de leche en la mejor heladería de la ciudad.
• Fuimos de compras y compramos camisetas de intercambio idénticas.
• Preparamos helados caseros. Dos veces.
• Cocinamos "buchty" con ricotta, mermelada de ciruela y dulce de leche.
• Comimos "bábovka" para el desayuno.
• Verča tocaba la guitarra y cantamos muchas canciones checas, especialmente las que solíamos cantar con nuestro coro.
• Bailamos polka. Y valčík. Y todos los otros bailes que aprendimos el año pasado.
• Por la noche vimos películas checas: Pelíšky a Černí baroni.
• Cantamos mientras miramos a Les Miserables, The Wall y The Hair.
• Disfrutamos de bromas en checo.
Cuando llegó el momento de decir adiós, fue muy difícil. El conocimiento de que no nos veríamos por los próximos seis meses fue terrible...

Pero quiero terminar este post con optimismo para que te cuente partes de algunos de nuestros diálogos:

Pensamientos profundos de la noche:
E: ¿Veru?
V: ¿Sí?
E: ¿Sabes qué es raro?
V: ¿Qué?
E: Que no sienta raro que estés aquí.
V: ¿Sabes lo que es aún más extraño?
E: ¿Qué?
V: Que no se siente raro que yo esté aquí.

Primera noche antes de quedarse dormido:
E: ¿Veru?
V: ¿Sí?
E: ¿Sabes lo que he estado esperando durante seis meses?
V: ¿Qué?
E: Quiero decirte algo.
V: ¿Qué?
E: Buenas noches, boluda.

Mirando las fotos que nos tomamos juntas:
V: ¡Eso es genial! Cuanto más gorda eres, menos gorda me siento.
E: Cualquier cosa para vos...

Últimos momentos en el puerto:
E: ¿Sabes qué?
V: ¿Qué?
E: Te quiero un poco... Y te voy a extrañar.
V: Te quiero también. Te voy a extrañar mucho.
E: Boluda.
V: Boluda.



































CZ Když Verča odplula, rozhodli jsme se, že navštívíme Casa Rosada (rezidenci argentinského prezidenta) a čtvrť zvanou Boca – především Caminito, které jsem chtěla vidět, a také stadion nejlepšího argentinského fotbalového klubu. (Nechci spát venku se psem.) Byl to skvělý výlet!

EN When Verča left, we decided to visit Casa Rosada (the house of Argentinian president) and a part of city called Boca – especially the Caminito, which I wanted to see, and as well the stadium of the best Argentinian football team. (I don’t wanna sleep with the dog.) It was a great trip!

ES Cuando Verča se marchó, decidimos visitar Casa Rosada (la casa del presidente argentino) y una parte de la ciudad llamada La Boca - especialmente Caminito, que quería ver, y también el estadio del mejor equipo de fútbol argentino. (No quiero dormir con el perro.) ¡Fue un gran viaje!
































CZ A tak se končí mé prázdniny. Zítra jdu poprvé do nové školy. Tak mi přejte hodně štěstí a trpělivě čekejte na příští článek!

EN And that’s the end of my holidays. Tomorrow I’m going to my new school. Wish me luck and wait passionately for next the next article! 


ES Y eso es el final de mis vacaciones. Mañana voy a mi nueva escuela. ¡Deséenme suerte y esperen apasionadamente para el siguiente artículo!