CZ Jakmile jsem vstřebala všechny poznatky z prvního Orientation Meetingu (což mi trvalo pěknou chvilku), pokračovala jsem ve vyplňování té ďábelské RYEDB databáze. Vím, že o ní mluvím až příliš často (a varuji vás: o této databázi ještě mnohé uslyšíte) a že jistě mnoho lidí zajímá, co je tak zvláštního a strašného na pár kolonkách, které mám vyplnit. Zeptejte se jakéhokoliv rotariánského výměnného studenta. Všichni do jednoho vám potvrdíme, že kdybychom byli bývali věděli, jak příšerná ta databáze je, nikdy bychom se byli bývali výměnnými studenty nestali. Zabralo mi to několik dní, ale vše se mi podařilo dát před druhým Orientation Meetingem do pořádku.
Tento meeting se konal v Kroměříži, a tak pro mě nebylo nikterak obtížné se tam dostat. Nicméně jsem opět byla nervózní na nejvyšší možnou míru a dorazila jsem tam se značným předstihem. (Varování: následující text je protkán břitkým humorem) Po příjezdu jsem se začala socializovat. To příliš často nedělám. Byla jsem opravdu překvapená, když jsem zjistila, jak milí lidé dokáží být. Pokud se snaží. Také jsem zjistila, že jsem letos jednoznačným vítězem soutěže O výměnného studenta s nejhorším mobilním telefonem. I přes to jsem však již v době večere znala mnoho zajímavých lidí.
Po večeři přišla doba na test z angličtiny. Zdál se mi až podezřele jednoduchý, zvláště poslechová část. Poté nastal čas teambuildingu. Nesnáším teambuilding. Nebo lépe řečeno: líbí se mi samotná myšlenka teambuildingu, tedy seznamování se s novými lidmi a jakési vytváření týmu, ale opravdu se mi protiví teambuildingové aktivity. Jsou totiž pokaždé stejné. Pokaždé. Naštěstí mou averzi vůči teambuildingu sdílelo více lidí. A jak už to tak bývá, náš společný nepřítel nás spřátelil.
Následující den byl ten nejdůležitější. Čekaly nás pohovory. Všichni jsem byli nervózní (kdo tvrdí něco jiného, je prachsprostý lhář). Ale nakonec se ukázalo, že se nebylo čeho bát. Prošli jsme čtyřmi pohovory: s komisí rotariánů, s jedním rotariánem, pohovorem v angličtině a pohovorem s Rotexáky (studenty, kteří už výměnu absolvovali). Po rozhovorech jsme si vyslechli mnoho prezentací, bez nichž bychom neměli sebemenší šanci na přežití.
Poslední den skončil tak pozitivně, jak jen mohl: přednáškou o vyplňování RYEDB. Po těchto třech dnech jsme všichni byli opravdu unavení a byli jsme přesvědčení, že oproti tomu, čím jsme si právě prošli, pro nás bude výměna naprostou hračkou.
EN As soon as I absorbed all the information from the first Orientation Meeting (that took me quite a long time), I continued filling the RYEDB evil database. I know that I talk about it a lot (and a will talk about it much more in the next posts) and I'm sure that many people are wondering what's so exciting and horrifying about some columns which you have to fill. Try to ask any Rotary Youth Exchange Student about it. Every single one of us will tell you that if we had known how awful the database was we would have never become exchange students.It took me few days but I'd had everything ready before I went to the second Orientation Meeting.
This meeting took place in Kroměříž, so I had no difficulties with getting there. Nevertheless, I was really nervous and I arrived sooner again. (Silly humour alert) After the arrival I started with socialization. I don't do that very often so I was surprised how nice people could be. If they try. I had also figured out that I'm going to win the "exchange student with the worst mobile phone" competition. Despite this, when the dinner tome came I had already known many interesting people.
After the dinner came the English language test. I found it pretty easy, especially the listening part. Then was the time for teambuilding. I hate teambuilding. Or better said, I like the idea of meeting new people and literally building a team, but I truly hate the teambuilding activities. They're always the same. Always. Luckily, more people shared my aversion to this activity. And as it usually is, this dislike befriended us.
The next day was the most important one. We had interviews. We all were really nervous (whoever says anything else is a liar). But it was fine. We gone through four interviews: with a commitee of Rotarians, with one Rotarian, interview in English, and an interview with the Rotex (students who had already returned from their exchanges). After the interviews we listened to many presentations about all the things without which we won't be able to survive.
The last day ended really positively: a lecture about filling the RYEDB. After those three days we all were really tired and we were quite sure that the whole exchange is going to be easier than what we'd gone through.
Rotary Youth Exchange Students 2016/2017
