Rozdílové paradigma / Difference paradigm

CZ Co říct? Co napsat? Jsem tu teprve dva týdny, ale přijde mi, jako bych tu strávila nejméně dva měsíce. Zažila jsem tolik věcí! Hlavu mám plnou myšlenek, vzpomínek a jiných roztodivných věcí, mezi kterými se snažím najít to, co by ostatním lidem mohlo přijít zajímavé. Je to téměř nemožné. Ale pokusím se o to.

Lidé tíhnou k tomu všímat se rozdílů a nezajímat se o podobnosti. Podle mě tato je tato jednostrannost příčinou mnoha zbytečných konfliktů a problémů a poskytuje argumenty rasistům. Na druhou stranu… lidé chtějí senzaci. Nebo utrpení a bolest druhých. A vzhledem k tomu, že jsem tu naprosto spokojená, vám mohu nabídnout pouze první ze zmíněných věcí. Pojďme tedy podpořit paradigmata!

JÍDLO

Začněme tím nejdůležitějším. Zatím mi chutnalo vše, k čemu jsem se tady dostala. Všichni Argentinci se mě ptají, co si myslím o jejich tradičních jídlech, a já si připadám jako strašný nenažranec, když jim pořád dokola opakuji "Ano, to je výborné!", nebo "To jsem ještě nezkusila. Ale určitě mi to bude chutnat." Toto se mi ani nechce psát. Nechci vás, mí drazí čtenáři zklamat… Ale neshledávám velký rozdíl v tom, jak jídlo chutná. Představte si, že sůl je slaná, cukr sladký… Ale samozřejmě tu máme typická jídla, populární jídla a jídla, o kterých jsem až doteď neslyšela. Ale ve většině případů jsem již jedla něco podobného. Tady je seznam věcí, do kterých jsem se už stihla zamilovat:

·  Dulce de leche (DDL) – něco jako kondenzované mléko, ale asi tak o 10000% lepší. Dá se použít do všeho. A používá se ve všem. Řekla bych, že DDL je základním stavebním prvkem argentinské gastronomie. Jí se na toustech, v palačinkách... Dokonce se používá i místo krému do dortů. Špatné zprávy: Je vysoce návykové. Stanete se závislí po prvním ochutnání.

·  Asado – o 10000% lepší česká grilovačka. Grilují se obrovské kusy hovězího masa, přílohou je, pokud možno, čerstvý salát. Dokonalost. 

·  Empanadas – pečené taštičky plněné čímkoli, co si dokážete představit, nebo co dokážete najít ve spíži: maso, sýr, šunka, humita (kukuřice + omáčka), ryby, olivy, špenát… Empanadas jsou národní poklad. Když si chcete dát rychlou večeři s kamarády, pokud nějaké máte, rozhoduje se vždy mezi pizzou a empanadas. A já jsem pokaždé pro to druhé.

·  Chipas – malé bochánky se sýrovou příchutí. Mohla bych je jíst den co den...

·  Alfajores – dvě kulaté sušenky slepené sladkou náplní. Legendy tvrdí, že existuje celá řada náplní. Všichni ale jí výhradně ty s dulce de leche. Mě nevyjímaje. 

·  Maté – posledně jsem psala, že maté je velmi silný zelený čaj. Musím se vám omluvit, tato definice nebyla ani zdaleka všeříkající. Maté není čaj. Maté je životní styl. Všichni pijí maté. Všude. V kteroukoli denní dobu. 24/7 Můj osobní tip je, že to pijí hlavně proto, že jerba mate, z jejíž sušených listů je nápoj vyroben, má povzbuzující účinky. Maté se pije z hrnečku, který se, nečekaně, jmenuje maté. Srká se brčkem, jemuž se říká bombilla. A je vynikající.

Moc ráda bych vám poskytla pár fotek všech těch vynikajících pokrmů, ale bohužel všechno sním dřív, než to stihnu vyfotit. Slibuju, že se budu snažit být trpělivější, ale nic nezaručuju.

Pár slov o české kuchyni a mých kulinářských dovednostech: Zatím jsem upekla pouze kokosky, protože každé pečicí akci předchází hodiny běhání po nejzapadlejších krámcích při shánění potřebných surovin, které zde prakticky nejsou k dostání. Ale mohu na sebe být pyšná: kokosky chutnaly výborně (tedy alespoň mně chutnaly). Sourozenci se na ně moc netvářili, zato rodiče si je oblíbili. Takže mě tu nejspíš ještě nějakou dobu nechají bydlet.

ŠKOLA

Začala jsem chodit do školy, která se jmenuje Colegio Nuestra Señora Del Luján Hermanos Maristas. Je to soukromá škola, a tak musím nosit školní uniformu: bílé polo tričko, šedou sukni, modré kraťasy, šedé podkolenky, nebo modré punčocháče, tmavomodrý svetr, tmavomodrou mikinu a černé boty.  Studuji pátý ročník, který odpovídá naší septimě. Moje třída je zaměřená na přírodní vědy.

Docela mě překvapilo, jak škola vypadá. Doufám, že nikoho neurazím, když otevřeně prohlásím, že je stará a ošklivá. A že čekám, kdy mi spadne na hlavu. A je v ní zima. Topení se sice nachází v každé třídě, ale nepoužívá se. A tak se průměrná teplota ve třídě pohybuje kolem 15°C. Vzhledem k této zkušenosti slavnostně přísahám, že po návratu na gympl už nikdy nebudu otravovat Maru Kužílka a žebrat, aby zapnul topení, protože v takové zimě se nedá studovat.

Chodby jsou spíše balkony nebo pavlače; jsou na nich obrovská okna bez skleněných výplní. Takže je na chodbách poměrně větrno. A když venku prší, vítr dešťovým kapkám pomáhá dovnitř. Takže technicky vzato v mé škole prší.

je to křesťanská škola, takže každé ráno začínáme modlitbou. V každé učebně je na zdi kříž nebo obraz nějakého svatého nebo papeže. Samozřejmě mi to vůbec nevadí, jen mi přijde poněkud vtipné, že v laboratoři vedle sebe na stěně visí kříž a tabule objasňující vývoj člověka...

Nejdůležitější (a nejdůležitější) věc: vyučovací hodiny. Je to anarchie. Opravdu. Myslela jsem si, že já a mí spolužáci v České republice jsme byli hluční, drzí, se sklony rebelovat. Ne. Byli jsme úžasní, klidní studenti. Hlavní rozdíly?

• Něco jako ticho tu neexistuje. Někdo neustále mluví. Nahlas. Ideálně však mluví všichni najednou. A zpívají. A učitelům to vůbec nevadí.
• Všichni používají v hodinách mobily. Jo… Dělali jsme to taky, ale ze všech sil jsme se to snažili maskovat a skrývat. Tady ne. Ani se nepokouší předstírat, že by to té krabičky nekoukali a neťukali.
• Nehlásí se, když se chtějí na něco zeptat. Prostě svou otázku zakřičí.
• Oslovují učitele jejich křestními jmény. A líbají je na tvář.
• Pijí v hodinách maté.
• Hrají v hodinách karty.
• Bezdůvodně v hodinách popocházejí po třídě. A po celé budově.
• Naprosto ignorují zvonění.
• Neustále chodí pozdě. A nezdá se, že by to učitelům vadilo.
• Čas od času do třídy vběhne pes.

Přiznám se, že první den jsem byla celkem šokovaná. Ale mí spolužáci jsou skvělí a pomohli mi si na nový systém a (ne)pořádek zvyknout velmi rychle. Všichni jsou nesmírně přátelští a chtějí si se mnou povídat. Problémem je jazyková bariéra. Moje španělština je… ehm… MEH. A úroveň angličtiny tu není zrovna vysoká. Jenom jeden spolužák je se mnou schopný a ochotný plynule konverzovat anglicky. Ostatní nemůžou nebo nechtějí. Nevím. Podstatné pro mě je, že se mi všichni ochotně snaží pomoct se španělštinou, což je pro mě lepší, než kdyby všichni mluvili anglicky.

Učitelé vypadají, jako že je opravdu těší, když se se mnou seznamují. Pokaždé, když se setkáme, se mě ptají, jak se mám. A když se snažím zapojovat do výuky, tváří se opravdu nadšeně. Překvapila jsem sama sebe tím, kolika věcem rozumím. A tak si ve všech předmětech píšu poznámky a zápisy a dokonce už jsem si stihla napsat i první testy. Upřímně řečeno, to, co se tady učí, není nijak obtížné. A málokdy dostáváme domácí úkoly. Co je tu však velmi populární? Překvapivě to jsou skupinové projekty. Jak já je nesnáším. Protože mým spolužákům jsou úplně jedno s jsou naprosto klidní. Když na nějakém takovém projektu "pracujeme", jsem více než ráda, že mi na mých známkách nemusí až tak moc záležet… 

DOPRAVA

Doprava je naprostý zmatek. Zdá se, že tu neexistují žádná pravidla silničního provozu.

• Téměř nikdo nepoužívá bezpečnostní pás.
• Kruhové objezdy tu fungují jinak.
• Neexistuje tu nic jako hlavní a vedlejší silnice. Prostě jedeš, rozhlídneš se a vidíš/odhaduješ, jestli můžeš pokračovat.
• Silnice jsou naprosto zdemolované. D1 je oproti nim luxusní záležitost.
• Některé cesty jsou normální prašné polňačky.
• Spousta lidí jezdí na motorkách. A obvykle mnoho lidí jede na jedné motorce. Dospělí s malými dětmi. Maminky a tatínci s novorozeňátky. A nikdo nepoužívá helmu.
• Semafory jsou za křižovatkou, ne před ní.
• Přejít silnici je pro mě nesplnitelná mise. Auta kolem mě projíždějí a já čekám na někoho, s kým budu moct silnici překonat. Ve městě jsou přechody pro chodce, ale nezdá se, že by je řidiči registrovali.
• Všichni troubí.

MĚSTA

Ve městech, která jsem zatím stihla navštívit, jsem si všimla řady věcí, které považuji za zajímavé, zvláštní a... Ano! Odlišné.

• Psi. Toulaví psi jsou všude. Prostě žijí na ulicích. Což je jedna z věcí, které se mi na Argentině rozhodně nelíbí.
• Jsou tu nepředstavitelně velké rozdíly mezi chudými a bohatými lidmi.
• Je tu spousta starých, vybydlených, polorozpadlých domů.
• Všude jsou odpadky. Města jsou špinavá.
• Byla jsem varována před zloději. Toto varování si rozhodně vezmu k srdci.
• Když zastavíte na semaforech, je velmi pravděpodobné, že si vám někdo stoupne před auto a začne žonglovat. Je to typ žebrání. A dělají to i děti.
• Vozy tažené koňmi jsou naprosto běžné.
• Lidé si tady na sebe obléknou cokoli. A nikdo to neřeší.
• Všichni mluví, křičí a smějí se.

TYPICKÝ ARGENTINEC (omlouvám se vám za jisté stereotypy)

• svobodomyslný
• uvolněný
• spontánní
• jistým způsobem flegmatický; nic moc neřeší, ale je velmi temperamentní (tohle je vlastně oxymóron…)
• vždy chodí pozdě
• nikdy nespěchá
• úchvatně tančí
• mluví neskutečně rychle
• má skvělý sociální život
• opravdu často chodí na party
• pije litry a litry maté 

Myslím, že bych se mohla trochu inspirovat. Však víte – výměna je o přijetí nového životního stylu…

A pro všechny, kteří jsou příliš líní na to si toto všechno přečíst a nepřestanou se mě vyptávat, jak se mám: JE TO TU ÚŽASNÝ!

EN What to say? What to write? I've spent here just two weeks but it feels like two months. So many things have happened! My head is full of thoughts and memories and random stuff that it's almost impossible to concentrate on things that other people may find interesting. But I'll give it a try.

People tend to see differences and aren't interested in similarities. In my opinion, this causes many unnecessary conflicts and problems and it gives arguments to racists. But on the other hand, people want curiosities. Or suffering and pain of others. And since I'm absolutely happy here I can offer you just the first mentioned thing. So let's support that paradigm!

FOOD

First things first... So far I love all the food here. Every Argentinian keep asking me what I think about their traditional meals and my only answers are "Yes, I love it.", or "Uh... I haven't tried it, yet. But I'm sure I'll love it." I really don't want to say this... I really don't want to disappoint my readers... But there're no huge differences in the way food tastes. You know... salt is salty, sugar is sweet. Of course, there are traditional meals and popular meals and meals I'd not heard of before. But in most cases, I'd eaten something similar. Here's a list of things I've fallen in love with so far:

• Dulce de leche (DDL) – something like condensed milk but 10000% better. It could be used in everything. And it's used in everything. I think that DDL is the main element of the whole Argentinian cuisine. You can put in on toasts, in pancakes... They use it even as a filling for cakes. Bad news: You become an addict after the first time you try it. 
• Asado – 10000% better barbecue. Huge pieces of grilled beef meat, preferably with fresh salad. Perfection. 
• Empanadas – baked pastry stuffed with everything you can imagine and/or find at home: meat, cheese, ham, humita (corn + sauce), fish, olives, spinach... It's a national treasure. When you're about to have a dinner with your friends (if you have any) it's always "What are we gonna eat? Empanadas, or pizza?" And I'm always for empanadas.
• Chipas – small cheese-flavoured buns. I'd eat them every day, if I could. 
• Alfajores – two round cookies with sweet filling between them. Everyone says that there're many various fillings but everyone eats only the ones with dulce de leche. Including me. 
• Mate – last time I wrote that mate was very strong green tea. This definition is not perfect. Mate is not tea. Mate is a lifestyle. Everyone drinks mate. Everywhere. 24/7 Maybe because the leaves of jerba mate, of which it's made, stimulating effects. It's drank from a cup called "mate" with a straw called bombilla. And it's delicious. 

I'd love to post some photos these delicious dishes but I always eat it sooner before I can take a photo of it... I'll try to be more patient.

To Czech food and my baking skills: So far I've baked only "kokosky" (Czech cookie from coconut) because every baking involve shopping for ingredients which can hardly be found here. But I can be proud of myself: they tasted well (at least to me). My siblings didn't like them but parents did. So they'll probably let me stay with them for some more time.

SCHOOL

I've started attending high school called Colegio Nuestra Señora Del Luján Hermanos Maristas. It's a private school so I have to wear a school uniform: white polo shirt, grey skirt, blue shorts, grey knee socks, or blue tights, dark blue sweater, dark blue jacket, and black shoes. I'm in the 5th grade, in a class with specialization on science.

I was very surprised how the school looks like. I really hope that I won't offend anybody when I say that it's old and ugly. And I'm waiting for the moment if falls on my head. And it's cold. They have heaters but they don't use them so in the classroom is currently about 15°C. Considering this experience, I solemnly swear that when I'm studying at my grammar school again I will never ever go to Mara Kužílek's office and persuade him to turn on the heaters because we can't study because of cold.

The corridors are more like balconies; there're huge windows. Without glass. So it's pretty windy there. And when it rains outside, wind blows rain drops to the corridors as well. So technically it rains at my school. 

It's a Christian school so we start with a prayer every morning. And we have a crucifix or a picture of some Saint or Pope in every classroom. I'm absolutely okay with it, I just find it funny in the laboratory where there's a crucifix right next to a board explaining the evolution of human...

The most important (and most different) thing: the lessons. It's an anarchy. Really. I thought that my classmates and I back in the Czech Republic used to be very loud, cheeky, and rebellious. Nope. We were an awesome, calm students. Main differences? 

• Silence doesn't exist here. They're talking all the time. And out loud. And all at once.  And they sing. And the teachers are absolutely okay with it.
• Everyone uses the mobile phone during the lessons. Well... We used to do the same thing but we were trying our best to hide the phones. Here they don't even pretend not to use them.
• They don't raise their hands when they want to ask something. They just shout the question.
• They call the teachers by their first names. And kiss them on cheeks.
• They drink mate during the lessons. 
• They play cards during the lessons.
• They randomly walk around the classroom during the lessons. And around the building in general,
• They don't respect the school bell. 
• They're always late for school. And teachers don't seem to care.
• From time to time a dog runs into the classroom.

It was pretty shocking for me the first day. But my classmates are great and they helped me to get used to it very soon. Everyone here is very friendly and wants to talk to me. The problem is the language barrier. The thing is that my Spanish is poor and the level of English isn't very high here either. Just one guy from my class is able to communicate with me in English fluently. And the others can't or don't want to. I don't know. Anyways, everyone lasts to help me with Spanish which is way better for me than if they all spoke English.

All the teachers seem to be happy to meet me and ask me how I was doing every time we meet. And when I try to participate in the lessons they're very pleased. I was surprised how much I understand. So now I'm putting down notes in all subjects and I've even written first tests. Honestly, the things they study here aren't difficult. And they hardly ever get any homework. And what's very popular here? Surprisingly... group projects. Which I hate. Because they don't care, they are soooo free. When we're "working" on this kind of project I'm more than happy that I don't have to care about my grades much...

TRAFFIC

Traffic is a mess here. It seems like there're no rules.

• Nearly nobody uses the seatbelts.
• Runabouts work differently here.
• There're no major and minor roads – you just drive and see if you can go.
• The roads are destroyed. D1 (main Czech highway) is absolutely okay when compared with them.
• Some of the roads are made of dust and dirt.
• Many people drive motorbikes. And many people usually drive one motorbike at once. Adults with little kids. Moms and dads with new-born babies. And nobody uses a helmet.
• Traffic lights are behind the crossroad not in front of it.
• Crossing the road is a mission impossible for me. The cars just go by and I'm waiting for someone to cross the road with. There're zebra crossings in the city but the drivers don't seem to mention them.
• Everyone uses klaxons.

CITIES

In the cities I've visited so far I've seen some things that I find very interesting, weird and... Yes! Different.

• Dogs. There're so so so many abandoned dogs everywhere. They're just living on the streets. One of the things I hate about Argentina.
• There're are incredibly huge differences between poor and rich people.
• There're many old, destroyed, uninhabited houses.
• Rubbish is everywhere. The streets are dirty.
• I was warned that there're many thieves. I believe it.
• When you stop at traffic lights, it’s common that someone comes in front of your car and starts to juggle. It's a kind of begging. And children do it as well.
• Carriages pulled by horses are common here.
• People wear everything. They just don't care.
• Everyone is talking, shouting and laughing.

TYPICAL ARGENTINIAN (sorry for the stereotypes, guys)

• free
• relaxed
• spontaneous
• kinda phlegmatic; don't care about anything, but is very temperament (this is an oxymoron, isn't it?)
• always late
• never in a hurry
• dances fabulously
• speaks freaking quickly
• has awesome social life
• goes partying very often
• drinks litres of mate

I think this should inspire me a little. Because you know – exchange is about accepting a new life style...

So to everyone who is too lazy to read this all and keeps asking me how I was doing: IT'S AWESOME HERE!!!

Chipas

Kokosky

Maté / Mate

Školní uniforma / School uniform

Školní uniforma do tělocviku / Shool uniform for P. E.

Boty ke školní uniformě / School shoes

Já ve školní uniformě / Wearing the school uniform

Colegio Nuestra Señora Del Luján Hermanos Maristas

Vnitřek školy / Inside of the school

 Tým pro boj s mojí učebnicí španělštiny / Spanish grammar squad